Škola Mírová
Od 16. století až téměř do konce 19. století byla problematika školství v Mimoni řešena různými způsoby, víceméně provizorními. Neustálé změny umístění školních tříd, roztříštěnost do několika budov a zvyšování počtu školou povinných dětí si vyžádaly trvalejší řešení.

Tím se na konci 19. století stala výstavba nové školní budovy na Böhmově vršku nad městem. Slavnostní zahájení výstavby proběhlo 16. července 1893 a zprovoznění školy se uskutečnilo již 8. září následujícího roku. Byla rovněž vybudována přístupová cesta – školní serpentiny. Číslo popisné 81/III domu, který musel být kvůli této cestě vykoupen, bylo přiděleno nové škole. V roce 1905 byl před školou odhalen Schillerův pomník, který byl po roce 1945 odstraněn.

Od svého počátku až do konce 2. světové války byla tato školní budova určena německým dětem, české obyvatelstvo bylo v té době v Mimoni menšinou. Teprve po válce, kdy se po odchodu Němců začala Mimoň plnit vracejícími i novými českými obyvateli, dosavadní česká škola sídlící v budově Komenského již nestačila svou kapacitou a škola Mírová se tak poprvé stala školou pro české děti.


Škola Komenského

V roce 1919, rok po vzniku samostatné Československé republiky, byla v Mimoni otevřena menšinová česká škola. Patřila v severočeském kraji mezi první, avšak na rozdíl od školy německé, která byla dominantou města, využívala česká škola budovu s číslem popisným 25, která však brzy byla nevyhovující z hlediska hygienických a prostorových podmínek. Proto již od roku 1929 žádali čeští občané o postavení nové školní budovy. Samotná stavba v ulici Komenského začala až v roce 1936, ale slavnostně otevřena byla už roku následujícího, 12. září 1937.

Škola nesla jméno tehdejšího prezidenta dr. Edvarda Beneše. Svému účelu sloužila však jen jeden školní rok, na podzim roku 1938 po vstupu německé armády byla škola vřazena do německého školství, až do roku 1943 se zde vyučovalo německy. Poté byl v budově zřízen vojenský lazaret a nakonec zde pod ochranou znaku červeného kříže na střeše školy sídlil štáb německého válečného letectva.

Po válce byl zorganizován úklid a oprava vnitřního zařízení školy a již v červnu roku 1945 bylo zahájeno vyučování s malým počtem žáků. Do začátku nového školního roku přibylo v Mimoni tolik českých obyvatel a přihlásilo se tolik dětí, že byla využita i bývalá německá škola Mírová. Ve škole v ulici Komenského zůstala dívčí škola a ve škole Mírová obecná a měšťanská škola chlapecká.

(čerpáno z publikace Historie základního školství v Mimoni, Osvald Hons, 2005)

Škola Letná
Speciální školství v Mimoni má dlouholetou tradici. Počátky sahají do roku 1948, kdy první třídy zvláštní školy vyčlenil ze základní školy pan Josef Zavřel a stal se potom na dlouhou dobu jejím ředitelem. Třídy zvláštní školy sídlily zpočátku v budově základní školy, často byly rozděleny na nejrůznějších místech ve městě, až konečně škola získala starší budovu v Malé ulici. Chyběla zde však tělocvična, zahrada i odborné učebny. Škola se postupně rozšiřovala a v 60. a 70. letech 20. století se vzdělávalo okolo 100 žáků.

Pochopitelně malá budova již nevyhovovala takovému počtu dětí a učitelů. Našlo se výborné řešení po otevření nové základní školy na sídlišti Pod Ralskem. Uvolnila se krásná budova na Letné, kam se přestěhovaly všechny třídy zvláštní školy, které v té době byly rozdělené v několika budovách po městě. Děti i učitelé zde našli klidné a čisté prostředí s tělocvičnou, dílnami, odbornými učebnami a rozsáhlou zahradou.

Od roku 2011 se třídy této školy staly speciálními třídami ZŠ a MŠ Mírová.